AMATÉRSKÁ DIVADELNÍ SPOLEČNOST 
WATERLOO


 o nás z historie připravujeme fotogalerie napsali o nás napište nám

Z HISTORIE...

 

 


     
  Malý princ - 23.9. 1994  
  Jedno z prvních představení vůbec, nepočítaje hry s církevní tématikou (Johánek z Nepomuku, Mlčení, Martyr).
Exupéryho text pro divadlo upravil Martin Trubač. 
 

  Černá legenda - 8.2. 1996  
  Při realizaci Černé legendy vydatně pomáhali ochotní ochotníci z Olomouce (Honza Hanák, Martina Pírková) - představení bylo totiž nejdříve nacvičeno v olomouckém semináři.

- volně zpracováno podle stejnojmenného příběhu Giovani Papiniho.

Osoby a obsazení:
o principál - Jan Hanák o první herec, ale také Jean de Brienne - David Trubač o druhý herec, ale také Patrik - Vladimír Jurek o třetí herec, ale také biskup - Tomáš Novobilský o čtvrtý herec, ale také vévoda a zbrojnoš - Vladan Hlaváč o pátý herec, ale také vévoda a zbrojnoš: Martin Klapetek o ďábel - Martin Trubač
Lakomec - 11.11. 1999
Asi nejznámější Moliérova komedie. Pro nás se stal odrazovým můstkem u frenštátského publika měl velký ohlas (včetně místního duchovního správce)

- děje se v Paříži roku 1670, ale daleko pravděpodobněji někde úplně jinde a v úplně jiném čase s použitím hudby pana Wolfganga Amadea Mozarta.

Osoby a obsazení:
o Harpagon - Martin Trubač, Kleant, jeho syn - Tomáš Novobilský, Eliška, jeho dcera - Hana Trubačová, Valér - Vladimír Jurek, Mariana - Lucie Jurková,  Anselm - Jiří Jurek,  Rosina, dohazovačka - Pavla Dohnalová, Jakub, Harpagonův sluha - Martin Klapetek,  Komisař a Šimon - Vladan Hlaváč, Propiloves - Antonín Trubač, Treska - Jan Makyta, Klaudýnka - Hana Přadková 
 

  Romulus Veliký - 8.6. 2000  
  První spolupráce se správcem kina Petrem Poštulkou. Hra spíš tragická než komická, s řadou "externistů" (Radek Čech, Aleš Drnovský) a prvoherců (Tomáš Havránek, Standa Blažek, Honza Gajdušek)

Pár slov ke hře "Romulus Veliký"
Hra "Romulus Veliký" není historickým dramatem v pravé slova smyslu. Historické okolnosti pádu Západního Říma, konkrétní historické postavy, které ve hře figurují (Romulus, Odoaker, Zeno, Theodirch), vzájemné vztahy mezi nimi - to vše je podřízeno a uzpůsobeno jedinému účelu: vyprávět příběh, podobenství.Historická fakta tu hrají roli podružnou. Náš příběh se mohl odehrát ve starověkém Římě stejně tak jako v Paříži v období Velké francouzské revoluce, v Rakousko-Uhersku na sklonku 1. světové války stejně jako v Ceasescově Rumunsku v čase pádu "železné opony". Zkrátka kdykoliv a kdekoliv, kde se hroutí a zaniká nějaký společenský řád a na jeho místo nastupuje nový. V tomto směru je náš příběh nadčasový a záměrně nehistorický. To je patrno již ze samotného textu hry, z některých slovních formulací (např." "pomůže nám už jenom jedno, totální mobilizace!", "... musíme volit mezi katastrofálním kapitalismem, nebo kapitální katastrofou.") Tomu odpovídá i naše režijní pojetí, např. císařští komorníci Pyramus a Achilles vystupují jako olivrejovaní sluhové z 19. století, velkovýrobce kalhot Caesar Rupf má image současného podnikatele apod.
Hra "Romulus Veliký" je tedy - spíše než historickým dramatem - zrcadlem, které umožňuje divákovi nahlédnout do vlastního nitra a rozpoznat v osudech historických i vymyšlených postav příběhu rysy naší doby a společnosti, ve které žijeme.

Osoby a obsazení:
Romulu, římský císař - Martin Trubač, Julie, jeho žena - Pavla Dohnalová, Rea, jejich dcera - Hana Přadková, Aemilian, její snoubenec - Radek Čech, Tullius Rotundus, ministr vnitra - David Trubač, Mares, ministr války, později maršál - Martin Klapetek, Zeno Izaurijský, východořímský císař - Vladimír Jurek, Caesar Rupf, velkovýrobce kalhot - Vladan Hlaváč, Pyramus, komorník - Stanislav Blažek, Achilles, komorník - Jan Gajdušek, Spurius Titus Mamma, prefekt jízdy - Tomáš Novobilský, Elias Moše, starožitník - Aleš Drnovský, Fylax, herec a učitel dramatické výuky - Tomáš Havránek, Odoaker, vojevůdce Germánů - Jiří Jurek, Theodorich, jeho synovec - Tomáš Martinák, Kuchař - Antonín Trubač, Germáni, služebnictvo, hráči - Jana Švarcová, Zdeněk Čech, Martin Marek, Jindřich Juráš, Jakub Harabiš a slepice Markus Aurelius
 

  Těžká Barbora - 11.1. 2001  
  Představení podle Voskovce a Wericha s živou hudbou a písničkami Osvobozeného divadla. Hra byla uvedena celkem třikrát - a vždy za velké návštěvy obecenstva. Určitě na tom měli zásluhu i bratři Trubačovi a jejich forbíny (jak jinak!).

"Když jsme se v loňském roce rozhodli nastudovat nějakou hudební komedii z dílny V&W, dlouho jsme se probírali divadelními hrami Osvobozeného divadla a hledali tu pravou. Ne snad, že by nebylo z čeho vybírat. Avšak po hlubším pročtení jsme zjistili, že většina her je až příliš úzce spjata s dobou svého vzniku - s érou první republiky, kdy se v kavárnách hrál jazz, po ulicích jezdily první automobily, kdy lidé poslouchali gramofon a chodili do biografu a celý svět žil v nadšeném opojení z technického rozvoje, který - jak se zdálo - měl přinést lidstvu konečně vytoužené štěstí. je tu i řada her politicky angažovaných, reagujících na problémy světové hospodářské krize či hrozícího fašismu. Co však mohou tyto tituly říci dnešnímu divákovi, žijícímu v poměrném blahobytu a spokojenosti v době, kdy se na svět díváme mnohem střízlivěji, věcněji a (bohužel) i komerčněji, v době, kdy nám, Středoevropanům (bohudík) žádné přímé válečné nebezpečí nehrozí?
A přece jsme nakonec našli hru, která se nám zalíbila. Je to "Těžká Barbora", která - ačkoliv byla napsána v roce 1937 - zdá se nám být zajímavá i dnes, po více než šedesáti letech. Dává nám nahlédnout do života obyvatel malého středověkého městečka Eidamu a chce nás poučit, že v nesnázích, které mnohdy trápí i naši dnešní společnost, byli i oni a že se z nich konce konců také dostali."

Osoby a obsazení:
Van Bergen, starosta města Eidamu - Stanislav Blažek, Greta, jeho žena - Hana Trubačová, Hans Bols, městský hejtman - Tomáš Havránek, Elisabeth, jeho žena - Pavla Dohnalová, Vandergrunt, zámecký pán - Vladimír Jurek, Kryštof, sýrař - Tomáš Martinák, Gustav, učitel - Jan Gajdušek, Siska, starostova služebná - Hana Přadková, Peter, vznešený cizinec - Jiří Jurek, Prodavačka - Anna Vlková, první občan - Martin Marek, Druhý občan - Pavel Jarotek, Setník - Vladan Hlaváč, První desátník - Antonín Trubač, Druhý desátník - Jindřich Juráš, První žoldnéř - Martin Trubač, Druhý žoldnéř - David Trubač, školní dítka - Vendula Hrubá, Gabriela Zrubková, Ivana Kovaříková, Linda Blažková, Martina Klapetka, Svatopluk Šmahlík
Hudba:
klavír - Pavel Trubač, trubka - Jiří Pokorný, basová kytara - Milan Mechl, bicí - Petr Strahal
Technická spolupráce - Petr Poštulka
 

  Jakub a jeho pán - 28.6. 2001  
  Byli dva. Pán a sluha. První měl titul, ale druhý podstatu. První vydával rozkazy, ale druhý určoval jaké. První měl sice moc, ale druhý vliv. Že je to zvláštní? Nedivte se, neboť tak to bylo napsáno tam nahoře... Asi takhle nějak bychom mohli uvést příběh o Jakubu a jeho pánovi, o jejich životních cestách a historkách.
Proč jsme však zvolili tento příběh?
Na první pohled se může divadelní hra "Jakub a jeho pán" jevit jen jako zábavná, lehce frivolní a ne příliš morální hříčka v stylu povídek Dekameronu. A to plným právem, neboť takovou také je. Ovšem pozor: příslovce také je tu míněno ve smyslu "nejen" "i". Při pozornějším sledování divákovi totiž jistě neunikne hluboká lidskost a moudrost, která z díla vysvítá. Jakub, člověk s velký H, "co vejdou hrdinně na pódium, aby vykřikli: Tento svět je prohnilý!". Jakub patří k lidem, kteří berou svět takový, jaký je. Snaží se v něm žít a přežít. Bez velkých ideálů, ale i bez iluzí. Těžko bychom jej mohli označit za příkladného člověka. Avšak je v něm kus upřímné laskavosti -oné dobré vůle, nikoliv sentimentálního idealismu, jemuž tak často propadá jeho pán. A právě ona přehnaná vážnost a přílišná citovost Jakubova pána - to je to, s čím se Jakubův "selský rozum" po celou dobu na jevišti potýká, co svým prostořekým humorem a vtipem neustále zlehčuje a ironizuje. Ne ze zlého úmyslu, ale proto, aby odhalil zcestnost takových postojů.
Ve své literární předloze má Jakub přídomek "fatalista" (tj. člověk, jenž věří v neúprosnou moc osudu). Jeho životní postoje však nejsou zdaleka tak pasivní, jak by se podle názvu mohlo zdát. Jakub si je dobře vědom lidských možností a v rámci nich se snaží pomáhat sobě i druhým. uznává však i omezenost lidského údělu a nesnaží se tento fakt zastírat prázdnými gesty či spekulacemi. Vystačí si s vědomím, že je tu "pán, který to všechno napsal". A z toho pramení i jeho moudrá pokora. Místo velkých očekávání se snaží milovat přítomný čas života a radovat se z něho. Vždyť přeci, (řečeno Jakubovými slovy) "čeho většího můžeme v životě dosáhnout, než že je nám občas chvíli dobře?"

Osoby a obsazení:
Jakub - David Trubač, Pán - Vladimír Jurek, Hostinská - Anna Vlková, Rytíř Saint-Quen - Jan Gajdušek, Markýz de Arcis - Stanislav Blažek, Mladý Otraopa - Tomáš Martinák, Starý Otrapa, ale také otec Agáty - Martin Klapetek, Matka, ale také matka Agáty - Lucie Jurková, Justina - Hana Trubačová, Dcera - Vendula Hrubá, Agáta - Hana Přadková, Komisař - Petr Jarotek, Rychtář - Antonín Trubač
 

  Vše pro firmu 31.1. 2002  
  Další kus, v němž zpěv doprovázela kapela. Písně pocházely z téhož období jako hra - zlatá 30. léta...
Velký úspěch zaznamenal Standa Blažek a Honza Gajdušek jako Štorkánové starší a mladší.

Osoby a obsazení:
Adolf Štorkán - Stanislav Blažek, Jiří Štorkán - Jan Gajdušek, Hustoles, zřízenec - David Trubač, Jarmilka - Vendula Hrubá, Julínek - Vladan Hlaváč, Ferry Strnad - Tomáš Havránek, Bobina, Ferryho sestra - Jana Martináková, Tetička Valerie - Lucie Jurková, Kamilka, její dcera - Hana Přadková, Paní Kutlwašrová-Nebuželská, dohazovačka - Pavla Dohnalová, Parýzková - Martkéta Nováková, Hospodyně - Petr Jarotek, Lichvář - Martin Klapetek, Lichvářka - Petra Janišová, Kněžna - Hana Trubačová, Laušman - Jiří Jurek, Nevěsta - Markéta Lančová
 

  O věrném milování Auccasina a Nicolety - 2002  
  Hra byla nastudována již v roce 1998, ale bohužel se dochovaly žádné zprávy. Tentokrát jsme hráli pro frenštátský festival FRKOT.

Osoby a obsazení:
Aucassin - Tomáš Havránek, Nicoletta - Martina Eliášová, Garin de Beaucaire, Aucassinův otec - Jiří Jurek, Prefekt - Vladan Hlaváč, Tramtárijský a kartaginský král - Martin Klapetek, Pasáčci - Lucie Jurková, Pavla Dohnalová, Hana Trubačová, Hlásný - Karel Havran, Vypravěči - David Trubač, Martin Trubač
 

  Cesta Karla IV. do Francie a zpět...  
 
Historická hra o poslední cestě Otce vlasti a o tom, co ji provázelo...
zaujaly zvláště dámy nádhernými kostýmy, zapůjčenými zlínským divadlem (i když ve stylu každý pes jiná ves).

Karlova cesta do Francie z pohledu historiků
O účelu jeho cesty nemáme žádné zprávy. Nepochybně chtěl v Paříži uvést svého syna Václava, který byl mezitím korunován českým a německým králem, aby potvrdil tradiční lucembursko-francouzské vztahy. Jeho rozhovory se snad týkaly rovněž osudu papežství, jež se teprve nedávno vymanilo z francouzského vlivu a přiblížilo se císařově mocenské sféře - o to více bylo tudíž třeba francouzské přízně. Starý císař, kterého sužovaly záchvaty pakostnice, si jistě také přál spatřit místo a osoby svého mládí. Když se v Paříži setkal se sestrou své prví ženy, propukl v pláč a nebyl schopen mluvit. Ale státní návštěva, která stála francouzský rozpočet na padesát tisíc zlatých franků, nebyla evidentně určena ani společenskému rozboru situace ve světě, ani rodinnému setkání, dokonce ani Karlově pouti k ostatkům patrona nemocných dnou svatého Mauritia - důvodem státní návštěvy byly naléhavé rozhovory o anjouvském dědictví. Proto také vyvrcholila tajnou poradou obou monarchů, jíž se zúčastnili pouze oba kancléři. O tříhodinovém rozhovoru, k němuž došlo 5. ledna 1378 nemáme žádné zprávy...
(z knihy F. Seibta: Karel IV.)

Osoby a obsazení:
Isabella Bourbonská - Pavla Dohnalová, Karel IV., římský císař a český král - Martin Trubač, Václav, jeho syn - Karel Havran, Karel V, francouzský král - Jiří Jurek, Johanna, jeho choť - Hana Trubačová, Margaretta, jejich dcera - Martina Eliášová, Beatrix de Chatillon - Vendula Hrubá, Maignac, pařížský biskup - Tomáš Havránek, Soerbom, varmijský biskup - Vladan Hlaváč, Tristan, dvorní šašek - David Trubač, Jakub, kaplan - Jan Gajdušek, Herold - Martin Klapetek, Dveřníci - Tomáš Martinák, Antonín Trubač, Pážata - Petr Knapo, Matěj Kučera
Technická spolupráce - Petr Poštulka
Inspicient - Jana Martináková
 

  Jedno jaro v Paříži aneb Krvavá Henrietta  
  Henrietta přirostla nám k srdci a nejen nám (hrála se čtyřikrát!). Půl roku tvrdé práce udělá své - taneční kreace, náročné zpěvní party, piplačka s kostýmy... Vynikající byla - jako vždy - kapela a kulisáci Tomáš a Honza, jichž bylo velmi zapotřebí.Poprvé jsme byli sponzorováni a mohli jsme si koupit bezdrátové mikrofony.

Paříž, 16. březen 1914
Zatímco politické špičky francouzské společnosti mířily na recepci, kterou na počest francouzského prezidenta pořádal italský velvyslanec v Paříži, jel automobil madame Caillauxové, manželky ministra financí, do rue Druot, kde sídlila redakce Figaro. Tam madame Caillauxová požádala o rozhovor šéfredaktora Gastona Calmetta. Během rozhovoru náhle vytáhla revolver a šéfredaktora zastřelila. při zatčení prohlásila: "Protože už neexistuje ve Francii žádná spravedlnost, může pomoci jen revolver."
Historii atentátu lze snadno zrekonstruovat. Ministr financí Joseph Caillaux, jenž chtěl zavést progresivní daň z příjmu, nenacházel pro svou politiku pochopení. Pařížský deník Figaro proti němu odstartoval pomlouvačnou kampaň, nemohl ale obvinění dokázat, a proto je musel odvolat. V den vraždy oznámil šéfredaktor, že bude publikovat kompromitující dopis, který napsal ministr před léty své žen. Paní Caillauxová žádala šéfredaktora Calmetta, aby jí kompromitující listy vydal. Když se zdráhal, vystřelila...

Osoby a obsazení:
David Trubač - v operetní hantýrce nejspíš první milovník, jehož původ i povolání budou odhaleny v průběhu hry, ale také Redaktor a Soudní zřízenec.
Martin Trubač - hrdinný baryton, bude především ministr Caillard, ale také Franz Josef a ještě ovšem - jako všichni - mnohým jiným.
Tomáš Havránek - je obhájce a Ministr vnitra a v závěru představení dokonce oblékne i vojenskou uniformu
Vladan Hlaváč - představuje v tomto příběhu především Trestající ruku zákona, bude ovšem - krom jiného - i zavražděnou obětí.
Stanislav Blažek - starokomik (ale s tím stářím pomalu), je Obchodníkem se zbraněmi, Komorníkem, Redaktorem a povede dokonce dialog sám se sebou.
Pavla Dohnalová - tak trochu hlavní členka souboru, taky ovšem Komorná a hlavně la femme fatale Berta Guidonová
Hana Trubačová - když soprán, tak hlavní obžalovaná Henrietta Caillardová, ale dělá také Komrou paní Guidonové
Vendula Hrubá - slečna naivka, je především sekretářkou z Figara, ale i ona bude Komornou a spolu s ostatními dámami i šantánová tanečnice

Hudba:
Pavel Trubač, Jiří Pokorný, Milan Mechl, Petr Strahal, Rostislav Hus
 

  Žebrácká opera - 12.3. 2004  
  Kdo by neznal proslavenou píseň Kruta Weilla o fešáckém gangsterovi Mackiem Messerovi, hrdinovi divadelní hry Bertolda Brechta Žebrácká opera (uváděné též pod názvem Třígrošová). mnohem méně však je známo, že vůbec poprvé spatřil divadelní Macheath světlo světa v Londýně, a to již v roce 1728. Tehdy totiž měla premiéru "ta úplně původní" Žebrácká opera, jejímž autorem byl anglický dramatik Joh Gay. Hned od počátku byla tato hra publikem vnímána jako politická satira a jako taková slavila obrovské úspěchy. Anglická společnost v té době totiž prožívala vážnou krizi. Politický i hospodářský život, poznamenaný sérií velkých korupčních skandálů, se jevil jako směsice prosperity, cynismu, hulvátství a komercialismu, kde morálka vládnoucích vrstev si v mnohém nezadala s mravy londýnského podsvětí. Praktiky zlodějů, kuplířů a donašečů představované na jevišti tak byly chápány jako obraz a kritika toho, s čím se diváci setkávali v běžném veřejném životě.
V roce 1975 se macheathovského tématu ujal Václav Havel. jeho adaptace Gayovy Žebrácké opery byla určena amatérskému divadelnímu souboru Divadlo na tahu. Svoji světovou premiéru měla tato hra - z tehdejších politických důvodů - v sále hostince U Čelikovských v Horních Počernicích. Přestože námět, postavy i duch původní předlohy zůstaly zachovány, Havel celý příběh zaktualizoval tak, aby zároveň odrážel atmosféru tehdejší husákovské společnosti. Avšak jeho Žebrácká opera není jen dobově poplatnou politickou satirou. Má i svou hlubší, chcete-li filozofickou rovinu. upozorňuje na nebezpečí, které člověku hrozí, když se z jakýchkoliv důvodů začne zaplétat do jemných, avšak rafinovaných osidel lži a moci, ba co víc, když si toto své jednání začne omlouvat a ospravedlňovat. Ukazuje na zrůdnost společnosti, ve které jsou mezilidské vztahy zredukovány na pouhou manipulaci člověka s člověkem. V tomto směru je Havlova Žebrácká opera nadčasová a do jisté míry stále aktuální i dnes.

Osoby a obsazení:
Macheath,šéf zlodějské organizace - David Trubač, Peachum, šéf jiné zlodějské organizace - Stanislav Blažek, Liz Peachumová, jeho žena - Jana Martináková, Polly, jejich dcera a Macheathova žena - Martina Eliášová, Lockit, velitel policie - Martin Trubač, Mary Lockitová, jeho žena - Petra Janišová, Lucy, jejich dcera a Macheathova žena - Hana Trubačová, Filch, nezávislý kapsář - Tomáš Martinák, Diana, majitelka "dámského salónu" Pavla Dohnalová, Jenny - Vendula Hrubá, Betty - Anna Vlková, Vicky - Iva Kovaříková, Jim, člen Macheathovy organizace - Tomáš Havránek, Jack, rovněž člen Macheathovy organizace - Jan Gajdušek, Harold, seržant londýnské policie - Vladan Hlaváč, John, vězeňský dozorce - Antonín Trubač
Hudba:
Pavel Trubač
Technická spolupráce
Pavel Poštulka, Ing. Karel Poštulka CSC.
 

  Periklés, král tyrský  
  Hra původně připravená pro festival FRKOT 2004.
Zaskočila nás však nepřízeň počasí a hlučící fotbaloví fandové, a tak jsme se rozhodli kus zopakovat. Reprízu jsme spojili s oslavami výročí založení Waterla v místním kině. (Mimo jiné - hru vybral "rejža" jako bonbónek nejen pro diváky - i herci se mohli často na zkouškách potrhat smíchy).

Osoby a obsazení:
Vypravěči: Pavla Dohnalová, Jana Martináková, Periklés, ale také Nejtek - David Trubač, Thaisa, ale také Antiochova dcera - Vendula Hrubá, Marina, jejich dcera - Martina Eliášová, Helikanus, ale také rybář a nájemný vrah - Tomáš Martinák/Martin Trubač, Lysimachus, ale také Antiochus a herold - Vladan Hlaváč, Simonides, ale také Kleon a kuplíř - Stanislav Blažek, Doinýza, ale také dvorní dáma - Hana Trubačová, Kuplířka, ale také dvorní dáma - Anna Vlková, Lychorida, ale také bohyně Diana - Petra Janišová, Cerimon, ale také Thaliard - Jan Gajdušek/Martin Trubač, Eskanes, ale také rytíř, rybář a muž - Antonín Trubač, Pirát, ale také rytíř, rybář a muž - Pavel Poštulka
 

  Cesta kolem světa za 80 dní  
  Když jsme na podzim loňského roku začali zkoušet hru Cesta kolem světa za 80 dní, nikoho z nás ani nenapadlo, že datum její premiéry se až na několik málo dní bude krýt se stým výročím úmrtí autora literární předlohy. Popravdě řečeno, ještě před pár týdny nikdo z nás o Verneově výročí neměl ani tušení. Je-li to náhoda či řízení prozřetelnosti, nevíme, A´T je tomu jakkoliv, chtěli bychom toto představení pojmout jako poctu spisovateli, jehož příběhy provázely dětství nejednoho z nás. V těchto příbězích - pokud si vzpomínáte - odvaha a vytrvalost triumfovala nad nesčetnými překážkami a čest a charakter vítězil nad zradou a malostí. Že je to dávno, co jsme ty příběhy četli, co jsme těm příběhům věřili? Možná. Zkusme se však na dvě hodiny vrátit do dětství a znovu sledujme verneovský příběh, jenž zdramatizoval a groteskní nadsázkou opatřil Pavel Kohout. Nechme se unášet - aniž bychom opustili divadelní sedadla - všemi dostupnými dopravními prostředky po mořích, džunglích i prériích a spolu s Philleasem Foggem a jeho věrným sluhou Passpartoutem prožívejme dobrodružství, které jim na cestě kolem zeměkoule připraví nepřízeň živlů i intriky nepřátel.

Osoby a obsazení:
Philleas Fogg, anglický gentleman - Jan Gajdušek, Passpartout, jeho sluha, Francouz - Tomáš Havránek, Auda, vdova po rádžovi z Bundélkándu - Hana Trubačová, Fix, detektiv Jejího Veličenstva - Vladan Hlaváč
ve zbylých 73 rolích se představili - Martina Eliášová, Kateřina Hlaváčová, Petra Janišová, Anna Vlková, Stanislav Blažek, Tomáš Martinák, Pavel Poštulka, Antonín Trubač, David Trubač, Martin Trubač
Hudba: Jiří Pokorný, Milan Mechl, Petr Strahal, Pavel Trubač a Stanislav Blažek
Technická spolupráce Petr Poštulka a Jiří Jurek
 

  Všechno je v zahradě - 10. a 11.2. 2006  
  Každý muž je potenciální vrah a každá žena je potenciální děvka... zlaží na nás, zda se jimi staneme nebo ne.
Asi takto by se dalo stručně a lapidárně formulovat poselství černé grotesky Všechno je v zahradě. Upozorňujeme, že tato hra není ani hezká, ani veselá. Jde o příběh z našich dnů, který s trochou nadsázky, se syrovou chladnokrevností a bez příkras vypráví o nebezpečí a korumpující síle blahobytu. Možná namítnete: Ale co je na tom špatného? Copak není přirozené ba legitimní si přát, abychom se měli líp? Nebo přinejmenším aspoň tak, jako většina ostatních lidí kolem nás? Podobně uvažují i hlavní hrdinové našeho příběhu – Jenny a Richard.
Otázkou ale je, co všechno jsme ochotni pro dosažení lepšího bydla udělat. A právě v tom je problém. Touha po pohodlí a materiálním zajištění je velmi silným hnacím motorem našeho jednání. Tak silným, že se může snadno stát, že se z prostředku stane cíl, kterému někdy v dobré víře, ale mnohem častěji spíše z hlouposti obětujeme i takové hodnoty jako jsou charakter, úcta a čest (ať už naše osobní nebo našich blízkých). Zdá se vám to přehnané? Pak stačí jen připomenout slova účastnice jedné z přečetných obskurních „reality show“, která prohlásila, že jí slibovaná výhra padesáti tisíc stojí za zveřejnění intimních problémů nezletilého syna (nemluvě o jiné ženě, která za tutéž částku byla ochotna na dva týdny opustit své půlroční dítě). Přirozená touha po lepším životním standardu se tak může záhy proměnit
Nenamlouvejme si, že se nás toto nebezpečí netýká. Americký sen o štěstí se dávno zahnízdil i v české kotlině. I my – podobně jako Jenny a Richard – jsme čas od času postaveni před rozhodnutí, co jsme ještě ochotni obětovat na oltář našich lepších zítřků a co nikoliv. Obětovat se dá ledacos, stačí i malé úlitbičky.
A kdo ví, co všechno se ukrývá v našich zahradách....

Osoby a obsazení:
Jenny – Jana Martináková; Richard – Martin Trubač; Liz, jejich dcera – Martina Eliášová; Jack – Pavel Poštulka; Paní Toothová – Petra Janišová; Tom – David Trubač; Beryl – Hana Trubačová; Gilbert – Stanislav Blažek; Louisa – Anna Vlková; Bob – Jan Gajdušek; Jessica – Vendula Hrubá
Technická spolupráce: Petr Poštulka, Pavel Poštulka, David Trubač, Jan Gajdušek
Kontrola textu: Martina Malinová
 
     
   
 

 webmaster/2005